50 let Gymnázia Karla Čapka Dobříš

Hlavní stránka >

 

Karel Čapek

1890 - 1938

 


Klid, toť pomalu a stále plynoucí proud,
jenž tiše šplouná a zkolébává.
odpočinek, to jest temná a pokojná tůně,
na níž odplouvá rtuť a pěna zlých nebo prudkých chvil.
Lenošení, toť zátoka pokrytá zelenou řasou, slizem a žabími vajíčky.
Ale zahálka jest utkvění. Nemá rytmu ani zvuku
stojí, nepostupuje.

Karel Čapek



Životopisné údaje

1890 narodil se 9. ledna v Malých Svatoňovicích
1891 přestěhoval se s rodiči do Úpice
1895 - 1901 navštěvuje obecnou a 1. třídu měšťanské školy v Úpici
1901 - 1909 studuje na gymnáziu v Hradci Králové, Brně a Praze
1909 - 1914 studuje na Filozofické fakultě v Praze, Berlíně a Paříži
1915 ukončení studia doktorátem filozofie, disertační práce "Objektivní metoda v estetice se zřením k výtvarnému umění"
1915 působí jako domácí učitel P. Lažanského na zámku v Chyších
1917 - 1920 byl výtvarným a literárním kritikem Národních listů
1921 - 1938 stal se kulturním a politickým redaktorem Lidových novin
1921 - 1923 působí jako dramaturg a režisér Vinohradského divadla
1923 cesta do Itálie
1924 cesta do Anglie
1925 zakládá československý PEN-klub
1929 cesta do Španělska
1931 cesta do Holandska
1935 uzavřel manželství s herečkou Olgou Scheinpflugovou
1936 podniká s manželkou cestu do Skandinávie navržen na Nobelovu cenu za literaturu
1938 zemřel 25. prosince v Praze


První vydání spisů Karla Čapka

1916 Zářivé hlubiny 1934 Obyčejný život
1917 Boží muka 1935 Legenda o člověku zahradníkovi
1918 Krakonošova zahrada 1935 Mlčení s TGM
1918 Pragmatismus čili filozofie praktického života 1936 Válka s mloky
1920 Francouzská poezie nové doby 1936 Cesta na sever
1920 Loupežník 1937 Bílá nemoc
1920 R.U.R. 1937 První parta
1920 Kritika slov 1938 Jak se co dělá
1921 Trapné povídky 1938 Matka
1921 Ze života hmyzu 1939 Život a dílo skladatele Foltýna
1922 Lásky hra osudná

Posmrtně vydáno

1922 Věc Makropulos
1923 Italské listy
1924 Krakatit 1939 Měl jsem psa a kočku
1924 Anglické listy 1940 Kalendář
1925 O nejbližších věcech 1940 O lidech
1927 Adam Stvořitel 1946 Vzrušené tance
1927 Skandální aféra Josefa Holouška 1946 Bajky a podpovídky
1928-35 Hovory s T. G. Masarykem 1946 Sedm rozhlásků K. Č.
1929 Povídky z jedné kapsy 1947 Ratolest a vavřín
  Povídky z druhé kapsy 1953 Obrázky z domova
1929 Zahradníkův rok 1954 Věci kolem nás
1930 Výlet do Španěl 1957 Sloupkový ambit
1931 Marsyas 1959 Poznámky k tvorbě
1932 Apokryfy 1966 Na břehu dnů
1932 O věcech obecných čili Zoon politikon 1970 Místo pro Jonathana!
1932 Obrázky z Holandska 1971 Listy Olze
1932 Devatero pohádek 1975 Drobty pod stolem doby
1933 Dášeňka čili Život štěněte 1978 Listy Anielce
1934 Povětroň 1980 Dopisy ze zásuvky


Karel Scheinpflug: Můj švagr Karel Čapek

To zvláštní místo...


Již před svou svatbou uvažovali Karel s Olgou o tom, že by si měli najít nějaké místo na venkově, kde by mohli trávit prázdniny, chodit na podzim na houby, kam by mohli utéci před rušným životem v Praze, krátce odpočinout si. A tehdy Václav Palivec, bratr Čapkova švagra básníka Josefa Palivce, jim nabídl svůj dům ve Staré Huti u Dobříše, nazývaný dosud Josefodol. Zajeli jsme se tam okamžitě podívat i s Josefem Čapkem a Karel byl ihned okouzlen. Dům byl tichý, stál o samotě u lesa pod hrází rybníka, asi kilometr za vsí. Sloužil kdysi ubytování zaměstnanců továrny dávno zrušené a od té doby nebyl obýván. Byl v celkem dobrém stavu, bylo tam asi deset místností, zahradou protékal potok, který vytékal z rybníka několikametrovým vodopádem a vinul se dále lukami obklopenými lesy. Od té chvíle se u Čapků o ničem jiném nemluvilo než o domě.

Karel opatřil jakousi starou mapu, kde zjistil, že se tam dříve říkalo Na strži. To byl název, který se mu daleko více líbil než prozaický Josefodol, název továrny, k níž dům patřil. Od té doby to byla Strž, jako v románu I. A. Gončarova. Hned se začalo s úpravami. Dům dostal novou střechu, zakoupil se nový kotel a motor pro vodovod, předělávala se celá elektrická instalace, bouraly se dveřní otvory a přemísťovaly příčky, předělávala koupelna, Čapek si postavil v přízemí krb, také domek hajného, který stál vedle, dostal novou střechu, a protože měl Čapek úspěch s úpravou podkroví v pražském domě, pustil se do úpravy podkroví i tady. Budou přece přijíždět příbuzní, přátelé, hosté, které je nutno někde ubytovat! A tak vznikly čtyři roztomilé pokojíčky v podkroví, které voněly modřínovým dřevem.

Úprava interiérů Čapka bavila, měl velký výtvarný vkus. Prováděl ji s vášnivým zaujetím - jako vždy, když se do něčeho pustil. Navrhoval si všecky úpravy sám a pomáhal dokonce - pokud na to stačil - i při jejich řemeslném provedení.

Pak tu byla ovšem zahrada s potokem, obklopená zdí. Rostly v ní staleté jasany, lípy, vysoké, polomrtvé akáty a na břehu potoka obrovské vrby, z nichž některé měly přes metr silný kmen. A pod tím neproniknutelné houští různých křovin, mladých javorů, akátů, jasanů, pámelníkových keřů, spireí, černých bezů a prostě všeho, čemu dala příroda vzklíčit ze semen zanesených ptáky, lidmi, zvířaty nebo větrem a vodou v tomto zapomenutém a opuštěném kousku země. Potok se zborcenými břehy, plný kamení a bahna z rybníku, podemílal kořeny stromů a hemžil se rybami, které čekaly pod vodopádem na potravu. Vyčistit ho dalo mnoho práce.Čapek dal přes něj postavit lávku, po níž se přecházelo na kopec vedle domu. Ten kopec je pěkně velký. I se zahradou dole měl osmnáct hektarů, a to už je pořádné sousto pro zahradníka, i když jím byl Karel Čapek. Je to úhor, jenom skála pokrytá tenkou vrstvou prsti. Rostly tam jen dva chudé hájky s několika břízkami a jinak jen mech a tráva, v níž jednotlivé druhy rostlin ve svém boji o život střídavě vítězily jeden nad druhým, takže kopec byl jeden rok celý žlutý kvetoucí třezalkou, příští rok červený kartouzky, pak zase bílý rožcem nebo žlutý mužíčkem. Čapek kopec velice miloval. Přicházel denně večer sednout si na jeho vrchol, odkud se těšil pohledem na jednu stranu na rybník a zapadající slunce, na druhou stranu na usínající louky a lesy.

(zkráceno)



Památník Karla Čapka

Expozice, otevřená v roce 1997, je věnována osobnosti a dílu Karla Čapka a jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má od roku 1998 v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.

Otevírací doba
1. 4. - 31. 10. úterý - neděle 9:00 - 17:00
1. 11. - 31. 3. pondělí - pátek 9:00 - 16:00
(pro hromadné návštěvy je jiný termín možný po telefonické domluvě)

Adresa
Památník Karla Čapka, 262 02 Stará Huť 125
tel. 318 522 265 fax 318 520 649
e-mail: pamatnik.vanova@worldonline.cz
http: www.capek-karel-pamatnik.cz

nahoru
© Gymnázium Karla Čapka Dobříš, 2003.